Pomník obětem komunismu? Proč ne?
Nebo třeba pomník penězům rozkradeným Havlovým a Klausovým komunismem pro VIP?
Byly však v minulosti i jiné oběti?
V době rozvinutého kapitalismu byla dětská práce velmi žádána. Děti pracovali za méně peněz než dospělí, ale normu měli obvykle stejnou. Pracovali v nelidských podmínkách v dílnách i pod širým nebem až 18 hodin denně s nedostatkem jídla a špatným zacházením, bez her, škol a lásky. Dozorci a různá kápa kapitalistů tyto děti fyzicky i psychicky týrali. Plat stačil sotva na prosté přežití.
Děti následkem tohoto zacházení umírali v naší zemi po desítkách každý den na nemoci chudých a podvýživu. V celé Evropě bylo těchto dětí několik milionů a jen v naší zemi několik set tisíc.
To zajišťovalo výdělky a prosperitu kapitalistů.
Mnohý úspěch nejedné dynastie kapitalistů byl založen na těchto hnusných a odporných zločinech.
Jestliže má mít někdo v Čechách pomník, tak především tyto zubožené a zapomenuté děti.
Jako symbol lidské bídy a sobectví.
Jako symbol sociálního fašismu.
Stačí najít v archivu nějakou starou fotografii s tímto tématem a konkrétními dětmi a podle tohoto výjevu postavit pomník . Pomník kapitalistických Gulagů, kde na rozdíl od těch stalinských pracovali i děti.
Kapitalismus – to byl někdy také hlad statisíců a děti zmrzačené křivicí z nedostatku mléka a současně obilí pálené na hromadách a mléko vylévané do Labe, to aby měly tyto produkty větší cenu.
Ano, i tak vypadala „demokracie“ v meziválečném období.
A když děti nemají co jíst, pak příliš demokracie někdy škodí...
A snad proto se komunisté vždycky s každým nebavili a hleděli, aby měl každý dost jídla, děti dost mléka, aby se chodilo do škol a k lékaři. Řeči o demokracii nebyly pro ně prioritou.