0 - 25   26 - 50   51 - 75   76 - 100  
0 - 25   26 - 50   51 - 75   76 - 100  

Jak se demonstruje před Poslaneckou sněmovnou ČR?

Už jste to zkoušeli? Neměli jste odvahu a nebo důvod?!?

Sám vám ze své zkušenosti řeknu, že je to docela zábavné. Přečtete si noviny a když jde kolem nějaká známá politická figura, tak se v duchu smějete, ačkoliv navenek se tváříte úplně netečně.

Jednou mě překvapilo, že chtějí postavit mimo zákon komunisty. No, a protože mi připadá, že se politické strany stejně dělí na červené a ty nové bílé VIP komunisty, kteří pod pláštíkem „demokratické kapitalistické republiky“ a „demokratických stran“ rozkradli a nebo pomohli rozkrást polovinu státního majetku, hlavně pak bank, tak jsem teda vytáhl do boje. Která hesla jsem volil ?

1990 – 2005 DISIDENTSKÁ DEMOKRACIE = BOBŘÍK MLČENÍ PRO MODRÉ LÍMEČKY – DĚLNÍKY
HAVLŮV A KLAUSŮV BÍLÝ MANAŽERSKÝ VIP KOMUNISMUS BYL TAKÉ ZLOČIN?????
I KAPITALISMUS MÁ RUCE OD KRVE, HITLER NEBYL KOMUNISTA!!!
HAVLOVA AMNESTIE ZABILA ASI 50 NEVINÝCH LIDÍ A ZPŮSOBILA ŠKODY ZA MILIARDY KORUN!
ZLOČINY POLITIKŮ PO ROCE 1990 SE NEVYŠETŘUJÍ???
KOMUNISTÉ Z KSČM NIKOHO NEZABILI. NEHÁZÍ BOMBY LIDEM DO OBÝVÁKU, JAKO TO DĚLÁ PAN BUSH!!!!!
VÁLKA JE NEJLEPŠÍ BYZNYS! PRO USA I EU!

Jak na to?

To si koupíte malířské desky A2 – rozkládací, napíšete si na počítači heslo, to si na kopírce necháte zvětšit, vlepíte ho do desek, koupíte si noviny, které si chcete přečíst a jdete. Trochu rozechvělý jsem se postavil na chodník proti hlavnímu vstupu do Parlamentu ČR, rozevřel jsem desky s hesly a když jsem se trochu vydýchal z té trémy při premiéře, tak jsem si vzal z tašky noviny, položil jsem si je na druhou stranu rozevřených desek a listoval jsem si v nich a četl - klidně, bez emocí, jako v kavárně...

A co bylo dál? Do budovy vcházel a z budovy vycházel personál, poslanci a přijížděli i ministři. Během deseti minut se přišla podívat i místní ochranka.

Přišel ten chlap a stál přede mnou a chvíli nic. Tak jsem na něj 2x mrkl a on mrknul jednou. Tím byl navázán první kontakt.

Představil se mi jako ochránce veledůležité instituce a chtěl můj občanský průkaz. Měl jsem ho již přichystaný a tak jsem mu ho podal. „Nejste náhodou od StB ? Nějaký zapomenutý příslušník?“, zeptal jsem se ho. Nereagoval. Opsal si něco z mého občanského průkazu a text mých hesel, na nějaké papírky, které vytáhl z kapsy. „Víte, že můžete demonstrovat až 50 metrů od Poslanecké sněmovny?“ zeptal se mě a ukázal kamsi v dál. „To by nemělo žádný efekt“, říkám já. „Navíc já si tady čtu noviny.“ „A víte, že Vás odtud mohu dát odvést?“, říká on a vrátil mi průkaz. „Tak mě nechte odvést říkám já. A nebo mě rovnou zastřelte, pistoli přece máte ne?“ Chtěl jsem hrát velmi neústupného a doufal jsem, že moje slova nevezme úplně vážně - před Parlamentem ČR. „Nechte mě odvést,“ řekl jsem ještě jednou, „nakonec trochu propagace nezaškodí!“ „Zjistí si Vás a budete platit pořádkovou pokutu,“ pokračoval on. „Lepší pořádkovou pokutu, než být zbabělec. Demokracie si žádá oběti.“ Otočil se a odešel, patrně se poradit se svým nadřízeným, jak dál nakládat s tímto nezvyklým případem.

Za chvíli jelo k mému stanovišti od Malostranského náměstí policejní auto plné policistů. Pomalu a výhružně.

„Už si pro mě jedou,“ říkám si v duchu a přemýšlím, jak se tam k nim nacpu, když jich je plné auto. Nechají mě potupně za troubení klaksonů běžet před autem až na stanici a nebo mě nechají dvanáct hodin zavřeného v kufru auta, to abych jim trochu změknul? Nezastavili však a pokračovali dále... Ani nevím, jaké měli výrazy tváře, já se tam nedíval. Stál jsem na stále stejném místě asi 2 až 3 hodiny a během té doby se tam ukázali ještě několikrát.

Byl jsem pro ně zřejmě atrakcí dne. A také jejich pracovní náplní. Kolem chodily ty známé poslanecké figury, co je člověk může vidět v televizi každou chvíli, někdo si to přečetl, někdo ne... Ale neřekli ani „bú“. Normálně mě ve sdělovacích prostředcích masírovali hesly oni. A nyní se situace obrátila. Nyní jsem měl i já pro ně pár hesel. Nyní museli číst to, co sem jim naservíroval já.

Asi je fascinovala drzost myši, která řvala, ale nedali to na sobě znát. Už to začínala být nuda a noviny jsem si přečetl důkladně a celé. No, řekl jsem si své, zabalil jsem to a odešel. Neřekl jsem to písní, ani básní, ani absurdním divadelním kouskem, ale plakátem. Trochu ze mě spadl ten ostych z těch nových porevolučních papalášů. Postavil jsem se tváří v tvář těm papalášům, nafoukaným a servilním, kteří za demokracii považují to svoje žvanění, případně to, co žvaní jejich kamarádi v televizi a nebo novinách. Celý pokus o demokracii jsem poté asi 5x zopakoval v jiné dny.... Také jsem si řekl, že při větším počtu pokusů bych asi dělal trochu nátlak. Komunisty jsem zase před listopadem otravoval tím, že trvám na tom, aby měli všichni „papaláši“ prosklené dveře, aby bylo vidět, jestli jsou v práci a jestli něco dělají. S tím, že na dělníka každý „čumí“, jestli něco dělá a úředníci a papaláši o toto přicházejí. No a že by měl být tento systém zavedený hlavně na úřadech. Někdy mám takový dojem, že to položili hlavně kvůli tomu, abych jim už dal pokoj...

Ale ke Sněmovně ČR. Pak mě v práci stejně přeložili z odpolední směny na ranní a já měl po zábavě. Kdyby k tomu nedošlo, tak tam stojím snad ještě dnes a vyjadřuji svoje občanské názory, které se v této zemi snad jiných způsobem vyjadřovat nedají. Je to tady snad horší, než na Kubě, a to je už co říci.

Když za sebe ve všem necháme rozhodovat politiky, můžeme skončit jako Němci za Hitlera. No ono stačí, že za Havel–Klausovy metody jsme přišli rozkradením nejméně o polovinu státního majetku a nesmíme se ptát, kam to všechno zmizelo... Podporujeme válku a bombardování Iráku a ovárek s křenem a hořčicí nám chutná stejně, jako dřív. Že je to tak? Je to OK???



Zde můžete ohodnotit stránky:
velmi dobré
- [10351]
dobré
- [293]
průměrné
- [51]
podprůměrné
- [130]
nelíbí se mi
- [2346]

Celkem hlasů: 13171


kontakt:
info@disident.cz

Valid HTML 4.01 Transitional

Ověřit CSS!

design www.h-web.cz 2010